Plzeň 2015 si pro diváky připravila také řadu originálních představení v rámci Evropské sezóny divadla a tance. Po celý rok tak bude možné obdivovat zajímavé tanečníky a divadelní umělce nejen z České republiky, ale i celé Evropy. Místní tak budou moci objevovat nové umělecké žánry a neotřelá zpracování divadelních inscenací. První z nich mohli Plzeňané zhlédnout již tento čtvrtek a pátek, a to vystoupení tanečního souboru Les Slovaks s názvem Fragments. Program sliboval kombinaci energie a řemeslné dokonalosti tanečního umění. A nelhal – podívaná to byla vskutku netradiční!

S lehkým zpožděním vbíhám do Nového divadla, kabát odložím v šatně a po širokém schodišti se s dalšími diváky vydávám do sálu. Mnoho lidí se neustále rozhlíží a kochá se prostory divadla, jsou slyšet komentáře hodnotící moderní vzhled této stavby. Přicházím do tmavého elegantního sálu a usazuji se v pohodlné černé sedačce. Na scéně nejsou kromě několika světelných reflektorů žádné rekvizity a dole před pódiem vidím připravený orchestr. Představení totiž doprovází také 40 členný orchestr Plzeňské filharmonie.

S posledním zazvoněním hlediště potemní a již je slyšet úvodní skladba orchestru. Na pódium přichází 5 sympatických Slováků, oblečených v bílém. První scéna je pomalá, v sále je cítit, jak diváci vnímají každý přesně provedený pohyb tanečníků. Střih. Melancholickou atmosféru rychle prostřídává další scénka, tentokrát plná barev a rytmické hudby. Střih. Scény se neustále mění, humor střídá smutek a barvy tmu. Tanečníci využívají i reflektorů připravených na scéně a zapojují je do svého vystoupení. Živou hudbu orchestru občas nahrazuje i reprodukovaná populární hudba ve slovenštině.

Představení je velmi pestré – vždyť má také reflektovat lidský život a jeho protikladnost a různorodost. Sedím přikovaná k sedačce a žasnu nad možnostmi lidského těla a pohybů, které tanečníci předvádějí. Střih. Scéna se opět proměňuje a diváci sledují další z veselých útržků. Sálem se ozývá velmi hlasitý nadšený smích malé holčičky, na který tanečník ihned gesty reaguje a baví tak už celé publikum. Představení dále pokračuje v pomalejším duchu, až dospěje ke svému konci. Herci nám děkují, uklání se a my je odměňujeme bouřlivým potleskem. Mnozí se i zvedají a uznale aplaudují vestoje. Sál pomalu utichá a lidé se chystají k odchodu. Přemýšlím, jestli i ostatní diváci mají hlavu plnou vlastních životních Fragmentů – tak jako já.