Tento článek bude o dobrých zprávách. Na začátek ta nejdůležitější. Přes fakt, že titul Evropského hlavního města kultury se z Plzně už skoro před třemi měsíci přestěhoval do nedaleké Wroclawi a něco vzdálenějšího San Sebastianu, kultura v našem městě samozřejmě žije i nadále! S ní trvá i projekt Plzeň 2015. Jeho činnost zůstala nezměněna – ač pochopitelně v mnohem omezenější podobě. Ze stovek pořádaných akcí zůstaly desítky. Z armád na ně dodávaných dobrovolníků už jen osvědčené party ochotných lidí. A ze záběru, který minulý rok čítal prakticky celý region, se projekt přesunul především do prostor DEPA 2015.
Právě zde se 23. března konala společensko-diskuzní akce s tajemným názvem Možná přijde i Tonda Blaník. Putovní late night show pod patronátem Nadací Open Society Fund Praha a oblíbené internetové televize DVTV má od konce února do začátku dubna v pěti vybraných městech za úkol představit zákulisí lobbingu a největší místní kauzy.
Na tomto místě je čas pro další dobré zprávy. Zaprvé, Plzeňané se vzhledem k výše uvedenému ukázali jako uvědomělí občané se zájmem o své město. Prostor DEPácké klempírny byl totiž beznadějně zaplněný a podle zákulisních informací se ještě na mnoho zájemců nedostalo. Zadruhé, dvě hodiny, které celá akce trvala, uběhlo ve velice příjemném, až atraktivním stylu. Kdo měl někdy možnost shlédnout jakoukoli debatu politickou či aspoň politiky se týkající, ví, že to není zdaleka pravidlem. Významnou roli v tomto dojmu bezesporu hrálo promítání vybraných dílů dnes už téměř kultovního politicko-satirického seriálu internetové televize Stream Kancelář Blaník. Příběhy bezskrupulózního lobbisty Tondy Blaníka, jenž z malé pražské kanceláře ovlivňuje snad vše podstatné, co se děje na české politické scéně, večer příjemně okořeňovaly a dostávaly publikum do varu v přestávkách mezi jednotlivými rozhovory moderátora DVTV Filipa Horkého. Ty byly celkem tři. První respondent – bývalý ministr spravedlnosti, poslanec Evropského parlamentu a velký plzeňský patriot Jiří Pospíšil dokázal od začátku dostat publikum na svoji stranu nejen sympatickým vystupováním, ale i historkami z místního bazénu, kam chodí pravidelně plavat. Nechť bylo i pro něj dobrou zprávou, že být hlasování o budoucí hlavě státu čistě na auditoriu v sále, má Pražský hrad v podstatě už předběžně zamluvený. Tento závěr vyplynul z jednoho z hlasování publika, ke kterému čas od času moderátor vyzval. Každý návštěvník totiž u vstupu dostal červenou (=nesouhlasím) a zelenou (=souhlasím) kartu. Podle svého názoru v daném tématu pak jednu z nich zvedl nad hlavu. U otázky, zdali má Pospíšil na prezidentský úřad kandidovat, byl vidět nad hlavami publika zelený karton v drtivé většině.
Stejné, až idylické souznění mezi diváky, moderátorem a hosty nastalo i ve druhém rozhovoru. Tady Horký přivítal šéfa populárního investigativního pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera a scénáristu výše zmiňovaného pořadu Kancelář Blaník Tomáše Hodana. Zde se řeč samozřejmě stočila na nechvalně proslulou aféru na Právnické fakultě ZČU. Jinak však hostitelské město, co se nekalého politického zákulisí týče, vyšlo z povídání překvapivě čistě. Marek Wollner dokonce poznamenal, že „v Plzni nemá co točit“. Takže další dobrá zpráva (?)
Poslední povídání už přímo souviselo s aktivitami pro zvelebení města a lidmi, kteří se na nich podílí. Do křesel pro hosty tak zasedli místopředseda Strany zelených v plzeňském kraji a jednatel sdružení Kontrolní skupina Petr Pelcl, zakladatel a koordinátor aktivit v projektu Náplavka k světu Jakub Mareš a zakladatelka rodinného centra Na schodech Dana Lukášová. Řeč se točila okolo citlivého tématu z nedávné minulosti – referenda ohledně vybudování obchodního domu Corso v centru města, ale i plánování a realizování ostatních stavebních úprav v Plzni.
Přívlastek nejlépe vystihující celý tento večer je „příjemný“. Na diváka, odkojeného některými vyhrocenými politickými debatami z televize, musel působit skoro jako balzám. Navíc si odnesl vnitřní (možná naivní, ale o to hřejivější) pocit, že v Plzni to s těmi zákulisními hrami ještě není tak hrozné. A navíc se docela slušně pobavil. Takže další dobrá zpráva. Tonda Blaník si za tento večer zaslouží zcela jistě zelenou kartu!