Večer jdu pomáhat na Plovárnu. Jeden z občanských podnětů byl právě obnovit toto místo. V rámci projektu Pěstuj Prostor se pak dobrovolníci pustili do zarostlé a špinavé plovárny. Ze dřeva tu postavili nové posezení, pódium, lavičky a podél Radbuzy houpačku. Také je tu molo s převozníkem a lanovka přes řeku. Plovárnu obklopují stromy a chrání ji tak před hlukem městské dopravy. To vše tu funguje každý pátek, když se koná nějaká akce. Plovárna je pak otevřena i přes víkend. Točí se tu pivo, limonáda a prodává se domácí občerstvení. I mě se tu při obsluhování příjemně poslouchá živá hudba. Tak zase za týden. Na Plovárně nás čeká swingový víkend.
Dobrovolnictví
Setkání dobrovolníků v Loosových interiérech
Dne 10. února se uskutečnilo první setkání dobrovolníků Klubu strážných andělů Plzeň 2015 v tomto roce. A to na krásném místě – v bytovém interiéru navrženém významným architektem Adolfem Loosem, v Bendově ulici číslo 10. Pozvání přijal první náměstek primátora po oblast kultury Martin Baxa, který s dobrovolníky sdílel svůj osobní příběh spojený s projektem Evropské hlavní město kultury. K významným hostům se připojil také ředitel programu, pan Jiří Sulženko. Diskusí provázel manažer participace Christian Potiron a hodně se děkovalo. Continue reading
Moje první zkušenost s prací dobrovolníka
Zdravím všechny milovníky Plzně!
Ráda bych se s vámi podělila o mou první zkušenost s prací dobrovolníka na projektu Plzeň hlavní město kultury 2015. Continue reading
10 zastavení nad tím, co dělám…
Představte si následující situaci: zcela náhodný rozhovor dvou přátel o tom, jak se mají a co zajímavého zrovna dělají.
„Týjo, ty děláš něco pro Plzeň 2015, jo? A co tam jako děláš?“
„Jsem dobrovolník. Prostě když něco potřebujou, tak zvednu zadek a něco pro ně udělám. Oni mají radost, já taky. Díky mně jejich akce fungujou, já díky nim zase vím, že nejsem z cukru a že nemám v hlavě piliny.“
„Hele, a ty za to jako dostáváš zaplaceno?“
„Ne, dělám to jen tak, protože chci.“
U této věty se pak rozhovor stočí v neidentifikovatelné cosi. Někdo by to cosi mohl nazvat hlasem racionálna a zdravého rozumu, jiný hlasem kapitalismu a konzumu. Následuje totiž přednáška o tom, jak si vůbec můžu dovolit v dnešní době dělat něco jenom tak, za nic. Jak si vůbec můžu dovolit plýtvat časem na práci (kolikrát i trochu fyzicky namáhavou), kterou mi nikdy nikdo nezaplatí. A teď ještě tu pohádku o tom, jak je to hrozně nevděčné a že celý projekt EHMK a jiné tomu podobné projekty jsou vlastně úplně na nic…
Continue reading