V centru Plzně jsem v sobotu 17. 1. 2014 strávila skoro celý den a noc a musím říct, že jsem si to moc užila. Přestože jsem měla k akci pár konkrétních výhrad, subjektivní pocit nadšení nakonec převládl. Protože v centru i pracuju, byla jsem svědkem příprav a věděla jsem, že „to bude velký.“ Celý týden jsem poctivě sledovala nové konkrétní informace, které se postupně rojily. „To jako uzavřenou náměstí?!“ – „Jako fakt nás tam nepustí?!“ – „Bude tam 50 000 lidí?“ Panika!!!! Na uzavřené náměstí bez aut Plzeňané prostě zvyklí nejsou. Každopádně musím říct, že praktických informací o akci bylo všude hodně, hlavně v novinách. A kdo chtěl, mohl se dobře informovat.

Mé subjektivní plusy a mínusy? :

ANO
David Dimitri!!! Lezl mi přímo nad hlavou, moc jsem mu fandila. Bylo to lehce napínavý, jestli mu to v tý zimě podjede.
Průvody! Líbil se mi nápad, že lidi půjdou na náměstí společně.
David Koller! Překvápko. Hlavně to, že má naživo fakt dobrej hlas.
Ice bar u Besedy! Párty.
Vynikající rulanda u stánku s moravskými víny.
Stánky Anděla, Malinový a CrossCafé, kde šlo koupit něco jinýho než klobásu a bramborák.

NE
Téměř hodinové čekání před zahájením programu na náměstí! Tma a ticho, který trvaly moc dlouho. Žádný moderátor, proslovy organizátorů nebo představitelů města.
Ozvučení na náměstí, které mohlo být určitě silnější.
Všechny ty stánky s „pivem a klobásou“, kde se nabídka nezměnila už přes 20 let. (Ale chápu, že je to proto, že splňují poptávku většiny:-).

Celkově bylo pro mě zahájení o nadšení. Byla jsem nadšená, když bily zvony, když Dimitri zamával z věže nebo když jsem se přidala do průvodu. Byla jsem ráda, že jsem při tom. Je možný kritizovat plno věcí, ale třeba je to i o tom, jakýma očima se díváte.

No, a teď to může začít… Je to jen jednou za život. To nejlepší nás teprve čeká!