Ligu mistrů v poezii rozhodl jediný bod

Závody v poezii. Tak by se ve stručnosti dala charakterizovat akce s pro laiky tajemným názvem Slam Poetry. Neznalý čtenář si s nádechem skepse možná vzpomene na útrpnosti při biflování klasických básní na základní škole a zapochybuje o atraktivitě podobné události. Velká chyba, drahý neznalče. Věz, že tato akce svojí popularitou vlastně už pronikla do celého světa a poetové v rámci podobných setkání soutěží už od druhé poloviny osmdesátých let. K nám se Slam dostal až v novém tisíciletí a z původní záliby úzkého – povětšinou intelektuálního kruhu skutečných básníků a umělců se postupně stal široký fenomén. Rozšiřující se řady slamerů samozřejmě jako ve všech odvětvích lidské činnosti toužily poznat toho nejlepšího. Tak kromě mnoha exhibic vzniklo postupně i oficiální mistrovství republiky, kam své vítěze nominují jednotlivé kraje. To první se konalo roku 2003 v Brně. Od té doby úspěšně proběhlo dvanáct ročníků a hlavní cenu si odneslo celkem deset vítězů. V sobotu 5. prosince 2015 mělo do kolonky slávy Slam Poetry přibýt další jméno. Rozhodnout o něm se mělo letos v Plzni. (Ta je, jen tak mimochodem, jednou z největších slamerských bašt v republice) Událost tedy nanejvýš významná. Není divu, že na ní byl zvědav zcela zaplněný až přeplněný prostor zdejší Papírny. A že se bylo na co dívat.

Pravidla slamu jsou zcela jednoduchá. Soutěžící vystoupí na pódium, kde nemá k dispozici nic víc než mikrofon a čas okolo tří minut. Během nich musí co nejosobitějším podáním vlastního libovolného textu co nejvíce zaujmout přítomné publikum (to si servítky rozhodně nebere) a z něj náhodně vybranou jedenáctičlennou porotu, která každé vystoupení ohodnotí čísly od jedné do deseti. Soutěží se dvoukolově. Jiná omezení nejsou a je zcela na slamerovi, jakým způsobem své vystoupení pojme. Pravidelní čeští návštěvníci těchto akcí si asi všimli, že v našich končinách hodně trpíme především na slamech založených na humoru mnohdy až hraničícím s populárními Stand-up show.

Nejinak tomu bylo i onoho sobotního večera v Papírně. Jedenáct finalistů se rozhodlo publikum především bavit. To nešetřilo salvami smíchu a – měřeno hodnocením poroty, ani vysokými čísly. Bylo jasné, že král republikových poetů zvítězí jen o prsa asijské atletky. A stalo se – nejtěsnějším možným rozdílem jednoho bodu, což nemá doposud v historii těchto akcí obdoby.

Za svůj výkon se nemusí stydět žádný ze závodníků. Vlažněji byli publikem přijati pouze nervózní a rozpačitý Vítězslav Louda z Hradce Králové, lehce nevýrazný Ostravák Lefi a poněkud mimózní (nebo snad osobitý a jen nepochopený?) Viktor Hanačík z Brna. Zbytek si prakticky v obou kolech odnesl bouřlivý potlesk a jako přídavek pár maximálních hodnocení od poroty. I magická „stodesítka“ za jedenáct desítek padla. Získal jí Olomoučák a nejstarší účastník finále Jiří Juráň ve druhém kole za jeho zamyšlení o reklamách. Přesto celkově nevyhrál. To se nepovedlo ani favoritovi soutěže – improvizujícímu suverénovi z Prahy Metodějovi Constantinovi. Těsně pod vrcholem zůstal přes famózní a nesmírně fyzicky vyčerpávající výkon pojednávající o zážitcích z běhu i obhájce prvenství z loňska Anatol Svahilec. Vítězství uniklo i neustále posmutnělému a zvláštně melancholickému Pražákovi Honzovi Dibitanzlovi, plzeňskému želízku v ohni Mručivákovi, sympaťákovi v barvách Ústí nad Labem Švédovi nebo moravskému zástupci z Uherského Hradiště Ondřejovi Hrabalovi.

Nejvíc bodů nakonec ukořistil zástupce staré slamerské školy s pseudonymem Rimmer. Pardubičák, který se do kolotoče zvaného Slam Poetry vrátil po několikaleté přestávce, uhranul diváky nejdříve pojednáním o krásách života hipstera, aby ve druhém kole svůj úspěch stvrdil srovnáním romantiky v duši teenagera a třicátníka.

Asi nebylo v Papírně nikoho, kdo by Rimmerovi primát nejlepšího slamera republiky nepřál. Už jen proto, že se rozhodl celou hlavní cenu pro vítěze – 30 000 kč, věnovat organizaci Lékaři bez hranic.

Fenomén Slam Poetry potvrdil onu první prosincovou sobotu svoji rozmáhající se popularitu i v Plzni a jeho česká elita svoji velice dobrou úroveň. Proto i Ty, neznalý čtenáři, až příště narazíš na jakoukoli akci tohoto druhu, neváhej a vyraz na poezii. Nebudeš litovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *