Sobota 12. září byla v Plzni na kulturu mimořádně bohatá. Kromě dlouhotrvajících výstav a tradiční bohaté sobotní koncertní nabídky v hudebních klubech dorazil do Plzně očekávaný festival revivalových kapel v prostoru za Plazou. Ten doplňovaly ještě třeba populární farmářské trhy na náměstí či melancholická Plovárenská alternativa v oživené Městské plovárně. O své místo na slunci se v této obrovské konkurenci rozhodl zabojovat i tradiční Festival na konci léta. Akce, jež si už podeváté vytkla nelehký cíl – spojit světy handicapovaných a „zdravých“ v jeden harmonický celek. Ten reprezentoval především desetihodinový hudební maratón, kdy se na podiu v Proluce u Křižíkových sadů střídala vystoupení organizací, která s těmito lidmi pracují s kapelami z doslova první české hudební ligy.

Protože jsem shodou okolností celou akci moderoval, měl jsem možnost nahlédnout přípravě a organizaci festivalu více pod pokličku. Příjemně mě tak překvapila především skutečnost u hudebních festivalů málokdy vídaná – vše šlo podle plánu a přesně načas. Když v 10 hodin dopoledne po úvodním slově proběhlo Pásmo o Plzni v podání žáků ZŠ ze Skupovy ulice, bylo vše připraveno. Podium, zvukař a všechny stánky, které tradičně lemují atmosféru této akce. Tak svojí činnost demonstrovala třeba kavárna Kačaba, která se vlastně starala o pitný i jídelní režim návštěvníků. Široké spektrum výrobků klientů a workshopů však nabídla i sdružení Motýl o.s., C.K. KID, TyfloCentrum, Festina nebo pořádající Ty a Já. Spokojenost zákazníků u nich koneckonců při nákupu reprezentoval třeba bývalý plzeňský primátor Martin Baxa, který i letos převzal nad akcí patronát.

Hudební vystoupení se mezitím střídala jak na běžícím pásu. Proluku dopoledne rozezněla Leontýnka, HAZ Band, Jitřenka a skalická stálice Vega. Pak přišel čas první a zřejmě největší hvězdy celého dne – rockové legendy Abraxas. V osobním kontaktu skromní a příjemní pánové nezůstali publiku dlužni žádný ze svých hitů v čele s Obyčejnej svět a hlavně Karel drogy nebere. Odpolední program zahájilo taneční řádění projektu Happy Handicap, které poprvé řádně rozhýbalo pohříchu trochu chladné a nesmělé festivalové publikum. Folklórní hudbu jako křen nabídla Cimbálová muzika Milana Broučka – těleso, které svým hodinovým vystoupení v Proluce proložilo přejezd mezi dvěma svatbami, na kterých ten den hrálo. Poctu nejen plzeňskému pivu přineslo sdružení Motýl. Česká rocková klubová stálice Imodium a hvězda třetí řady soutěže Česko hledá Superstar Bára Zemanová pak nenechali diváky na pochybách, že mají co dělat s akcí první jakosti. Ta skončila lehce po osmé hodině živelnou show triphopové formace Gang Ala Basta.

Festival na konci léta přinesl i letos přehled těch lepších vlastností, které jsou v člověku – jako pospolitost, empatie i obyčejná radost. Protože tyto pravidla hry přijali bez výjimky i účinkující, užili si druhou zářijovou sobotu u Křižíkových sadů vlastně všichni.