Pilsen meets Mons bylo jako besídka jazykové školy. Ale vydařená.

Pilsen meets Mons je divadelní představení vzniklé na základě projektu „V roce 2015 mi bude 20“. Na společné jeviště svedlo studenty plzeňského Gymnázia Františka Křižíka a Ecole du Futur z belgického Monsu. Není to náhoda. Obě města jsou totiž držiteli titulu Evropské hlavní město kultury pro letošní rok. Mezi oběma školami vznikla hned po vyhlášení výsledků tohoto primátu čilá družba. Během vzájemných návštěv, poznávání a společných aktivit vykrystalizovala myšlenka sehrát společné divadelní představení. Tak se stalo, že 10 nejodvážnějších studentů z české i belgické strany vytvořilo pod vedením zkušeného divadelního režiséra a herce Viléma Dubničky vlastní autorské pásmo skečů a scének narážejících na kulturní odlišnosti, ale také vize budoucnosti mladých lidí ze dvou evropských měst.

Hlediště divadla Dialog je 25.února 2015 zcela zaplněno. Nutno říci, že nemalé procento z obecenstva se rekrutuje z řad rodičů účinkujících. Ti během celého představení nadšeně natáčejí, fotí a po něm si své ratolesti hrdě vyzvednou přímo pod jevištěm. Je to svým způsobem milé. Člověk si však takto v některých chvílích – i vzhledem ke stavbě představení, které se skládá převážně z krátkých skečů, připadá trochu jako na školní besídce.

Mladí nadšení herci si však za svůj hodinový program zaslouží absolutorium. Nejen proto, že ho až na krátké výjimky odehrají celý v angličtině. Některé scénky jsou totiž opravdu originální a vtipné.

V první části jsou čeští i belgičtí studenti zvlášť a střídavě předvádí skeče, které ilustrují kulturní i povahové odlišnosti, které zpozorovali během svých návštěv u lidí v druhé zemi. (Proč mi příjde, že Češi z tohoto nastaveného zrcadla vyšli mnohem hůře než Belgičané?) Pak už se však slijí v jednu skupinu a v rychlém sledu předvádí jednu etudu za druhou. Obzvláštní úspěch mají scénky „Na skupinové terapii u psychologa“ a „Trable českého herce“ (Ano, toho jak hrál v Ordinaci v pink zahradě). Na vážnější notu přenesou večer na jeho samém konci předtočené úvahy účinkujících studentů na témata „Kdo jsem“, „Kým bych chtěl být“, či „Z čeho mám obavy“. Tyto meditace však celkový dojem neruší. Spíše naopak jakoby dokreslovaly celkový profil současného mladého člověka, který kromě své hravosti a veselosti má i své strachy, názory a životní cíle. Který přemýšlí a uvažuje. A nezáleží až tak na tom, ve které zemi žije či jakým jazykem mluví.

Ředitelka Gymnázia Františka Křižíka Šárka Chvalová zakončuje svůj úvodník k představení větami: „Bavili jsme se a poznávali jsme se. Dnes nám obě „naše“ města nejsou cizí.“ Věřím. A srdečně přeji, ať i další spolupráce mezi oběma městy probíhá v tak příjemné atmosféře přátelství, entuziazmu a propojenosti jako dnes.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *